24.1.2013

24. ledna 2013 v 2:04 | Anabelle (Monster) |  Daily routine
Vim, ze delam chybu. Nejsem si jista jak moc velkou, kdyz se sem zase uchyluji,.... ale jinak to nejde.
Tahne me sem jakasi tajemna a zaroven duverne znama sila. Kdyz o tom tak premyslim, nazvala bych ji mym ''Temnym pasazerem''...

Od roku 2007...vite kolikrat jsem prisahala, ze se sem uz nevratim, kolikrat jsem byla na vrcholu blaha, cilevedoma, neznajici prekazek...a kolikrat znicena, na popel spalena, co sebe samu nepoznava?...

Jsem Phoenix...ktery pokazde skonci jako hromadka popela...aby se mohl zrodit znova. Novy, zarivy, plny sily a odhodlani...neposkozeny, s parem krasnych dlouhych kridel.....aby mohl vzletnout.

Neexistuje cesta ven, nikdo mi nemuze vymazat vzpominky, svedomi...moji temnou stranu. Ma ji kazdy, zalezi pouze na tom, kolik prostoru a svobody ji poskytneme...a kdyz se rozroste prilis, Temny parazer s nami bude az do upleho konce.

Kez bych vedela, proc ke mne muj Temny pasazer po dlouhe odmlce zacina znova promlouvat,...proc se probudil k zivotu.






 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Girl with three lives Girl with three lives | Web | 24. ledna 2013 v 11:56 | Reagovat

Každý si v sobě ponese svého Temného pasažéra, navždycky. Tím spíš, pokud jsme si prožili něco, co v nás ukotvilo představu nás jako těch špatných. Vracíš se sem a vrací se ti tvoje svědomí protože ví, že tady vždycky najdeš pomoc! :-)

Já poslední dobou nemůžu vůbec spát, budím se kolem 2 a usínám v 5. :-?

2 I want to be skinnyprincess I want to be skinnyprincess | Web | 24. ledna 2013 v 12:05 | Reagovat

Děkuji... měříš stejně jako já a máš i stejný sen :)
No... snad tu najdeš to co hledáš :)

3 vivien-for-ana vivien-for-ana | Web | 24. ledna 2013 v 12:06 | Reagovat

Dokonale napsané ... ten černý pasažér je to, po čem tvé podvědomí skutečně touží ... a tys to doposud udusávala povrchními věcmi a nechtěla jsi slyšet to své podvědomí ... ale věčně jej utloukat nelze, jednou se mu prostě vylézt podaří a ty máš pocit, že je vše zpět ... a máš správný pocit ... víš, že je to něco špatného, ano je, víš, že bys chtěla žít jinak ... ale to podvědomí, to je to pravé "já" ... any se nikdy úplně nezbavíme, je to začarovaný kruh, je to parazit uvnitř nás, kterého lze buď jen držet v pozadí na zkráceném řetězu...a žít chvíli normálně, nebo se o to alespon snažit ... ale ve skutečnosti, ana s námi stále bude ... je to peklo a zároveň ráj ... záleží jen, jak hodně te řetěz, vydrží ... jakmile povolí, či se kvůli něčemu (třeba neštastná láska, neúspěch atd. ...) prostě kvůli něčemu se přetrhne, ana je zpět v plné své kráse a my opět budem prožívat ty pocity neuvěřitelného blaha za neuvěřitelnou cenu utrpení, strasti a ničení sami sebe ... je to černá hluboká kluzká díra, ze které se vylézt nedá ... :( ... já na ni v 18 málem umřela ... pak mě okolí pomohlo dopracovat se k nadváze ... no a od srpnna tuším do listopadu jsem zhubla teď 20 kg ... jenže pak jsem cca 7 zase nabrala ... a nějak se mi daří-nedaří ... takové divné období bez vůle ... už abych to byla zase já, plná odhodlání, vytrvalosti, holka s disciplínou!

4 vivien-for-ana vivien-for-ana | Web | 24. ledna 2013 v 13:28 | Reagovat

I já si ještě mlžně vybavuji, jaké mi dělalo potěšení ty udivené nejisté dotazy - "nezhubla jsi nějak?? je vše v pořádku? jíš? ty jsi strašně pohubla ... " ... taky přátelé, profesoři ... a mě to dodávalo neuvěřitelnou sílu jít dál ... a každé nucení k jídlu od kohokoliv přitvrzovalo mé odhodlání fakt nic nejíst ... denně jsem makala, cvičila, učila se, a jedla jen jablko denně + káva s mlékem ... toť vše a zvládala jsem překonat veškerou únavu ... chci to zpět ... snad se mi k tomu postupně podaří navrátit se ... disciplína, odhodlání, vytrvalost ... TOUHA ... je to jen a jen v hlavě, nic víc ... a je to zadarmo ... ách jo ... :( ... mít jen opět tu sílu mysli ... :-(

5 vivien-for-ana vivien-for-ana | Web | 24. ledna 2013 v 13:29 | Reagovat

milovala jsem ten pocit hladu ... nechápu ... :/

6 baryys baryys | Web | 24. ledna 2013 v 16:21 | Reagovat

držím ti palce holka ;)
a ty fotky jsou nádherný ještě takhle vypadat :/

7 vivien-for-ana vivien-for-ana | Web | 24. ledna 2013 v 17:11 | Reagovat

přesně tak ... je vidět, že jsme si prošly podobnou situací ... ten pocit slabosti pak začne dodávat ještě větší sílu ... mně v té době vždy pomohl můj slogan "dokud vysloveně nepadáš na hubu a neomdléváš, tak stále ještě můžeš" a "dokud má tělo stále z čeho čerpat energii, tak není důvod mu dávat další ... ať si první to tělo zdělá ty zásoby - a až mu dojdou, tak ho umřít nenechám, pak teprve jej budu držet při životě pravidelnou ministravou ... ale do té doby ne ...."  .... jojo, to byly časy ... já to dnes zas pokazila - stydím se za sebe, moc moc ... :( .... ale zítra 25. se chci změnit, zkrátka být lepším člověkem ... změnit svůj přístup ke všemu a všem a začít zase žít pro život a né žít pro jídlo a deprese ... ale žít ... a to v rámci možností bez jídla ... prostě chci v sobě vylovit to pravé "já" a být opět ta dokonalá, která je dokonalá z toho důvodu, že pro tu dokonalost dělá vše a jednou (tak do měsíce) té dokonalosti opět dosáhne ... jaké máš plány ty Anbelle? :)a budeš chodit na tento blog? - že bych si tě ddyštak přidala do SB ... protože jsme na tom teď asi dost podobně ... i co se minulosti týče - možná ... takže bychom se teoreticky mohly dobře podporovat ;) ... jak to teda plánuješ ty dál, co se hubnutí a života týče? :)

8 Liné Liné | Web | 24. ledna 2013 v 17:18 | Reagovat

Každá z nás to v sobě asi má.. Ve mě se to probudilo již kolikrát.. Touha být ta dokonalá jen tak nezmizí..

9 Girl with three lives Girl with three lives | Web | 24. ledna 2013 v 18:37 | Reagovat

To máš pravdu. Také se na blog ráda uchyluji, když je mi nejhůř. Vždy tam totiž najdu lidi, kteří jsou na tom podobně a kterým stejně jako mně chybí útěcha. Jsem ráda, že jsem našla někoho, jako jsem já. I když se našich Temných pasažérů asi nezbavíme, budeme alespoň schopni se s nimi vypořádat! :-)  :-)

10 skinny-terka skinny-terka | Web | 24. ledna 2013 v 19:03 | Reagovat

ovofit je nejlepší!:D hlavně višňovej:D to bych se ujedla:D vždycky skoro vyblizuju kelímek a chci víc!:D
jinak držím palce:)

11 proanamacii proanamacii | Web | 24. ledna 2013 v 19:32 | Reagovat

znám ty pocity, kolikrát jsem už byla na čísle 55 a pak se zase najedla, bylo mi zase ze všeho na nic a to pořád dokola ... :/

12 Avery Avery | Web | 24. ledna 2013 v 19:42 | Reagovat

zažívám to stejné ://vím o čem mluvíš O,o ten pocit

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Nech mě, abych byla prázdná a lehká a možná dnes v noci najdu klid.

Občas je vidíme na ulici, častěji v televizi: bledé, křehké postavy,
vytřeštěné, velké oči.
Chodíme s nimi do školy.
V tlustém svetru s rolákem prochází po chodbě
a ostatní jen šťouchají loktem osobu vedle a mumlají: "podívej".
A já si přeju být tou, na kterou všichni tak zírají.
autor Domí :-*


Behind every beautiful thing there is some kind of pain.
- Bob Dylan -
Pokud procházíš peklem... nezastavuj se... / If you are going through hell.... keep going...
-Winston Churchill -


1kcal = 4, 2 KJ
1 KJ = 0, 24 kcal
BMI = hmotnost/(výškaxvýška)

We scream, we shout, we are the fallen angels.

"Vědí o nás. Vidí, jak jíme z prázdných talířů
a pijeme z prázdných sklenic..."
...a přesto jsme stále neviditelné...


Quod me nutrit me destruit